Koloidní stříbro 1l 10 ppm

Koloidní stříbro 1l 10 ppm

Proč stříbro?

Málo lidí si uvědomuje, že stříbro je stopový prvek, který sehrává v lidském organismu velmi vážnou roli. Vyčerpání půdy v důsledku intenzifikace zemědělství způsobilo, že naše potrava již neobsahuje stříbro jako stopový prvek. Koloidní stříbro je tím nejlepším a nejbezpečnějším způsobem doplnění tohoto chybějícího prvku v organismu.

Máte obavy?

Bojíte se nárůstu civilizačních chorob, které každoročně zabíjí tisíce lidí a dle některých zpráv bude tento trend neustále zesilovat? Jste zneklidněni skutečností, že viry a bakterie postupně mutují a stávají se rezistentními proti doposud nejúčinnější zbrani - antibiotikům? Nebo Vás trápí "obyčejné" nemoci jako jsou rýma, kašel, každoroční horečnatá onemocnění, na které člověk sice neumírá, ale tyto ho dokáží nepříjemně potrápit?

Máme pro Vás alternativu!

Vyzkoušejte prostředek prověřený nikým jiným, než lidmi.

A to po dobu mnoho stovek let nazpět! Geniální věci nejsou složité...

Z historie

Starověk

Stříbro - nejenom ve své koloidní formě – bylo v medicíně používáno po tisíciletí. V Číně se před cca. 7000 lety vyvinula akupunktura a byla čím dál tím více zdokonalována. Nejprve bylo k ošetření akupunkturních bodů dle určitého systému používáno dřeva a bambusu, později byly tyto nahrazeny kovovými jehličkami a dále zlatem a stříbrem. Přitom bylo zjištěno, že zlato při tomto ošetření spíše stimuluje a stříbro spíše uklidňuje. Můžeme vycházet i ze skutečnosti, že na celém světě používají k akupunktuře milióny léčitelů stříbrných jehliček.

V Egyptě bylo stříbro používáno více než 3500 let před našim letopočtem k výrobě mincí. Zhruba 2500 let poté bylo v medicíně známo, že voda zůstane déle pitná při jejím uchovávání ve stříbrných nádobách. První písemné známky na medicínský význam dusičnanu stříbrného pocházejí z díla legendárního Gabira ibn Haiana as-Sufi ze druhé poloviny desátého století po Kristu. Také v Bagdádu vystudovaný lékař a filosof Avicenna )980-1037) používal stříbro v medicíně.

Antimikrobiální vlastnosti stříbra zaznamenala i staroindická medicína. K využití stříbra jako antimikrobiálního prostředku ve větší míře došlo teprve v čase římského impéria. Všechny patricijské domy uchovávaly poživatiny ve stříbrných nádobách a do mléka a tekutin se ukládaly stříbrné mince. Tento zvyk se uchoval i ve středověku. Užívání stříbrných příborů a stříbrného nádobí bylo samozřejmostí. I nádoby na svěcenou vodu v kostelech byly ze stříbra, voda v nich byla prakticky sterilizována. Američtí osadníci dávali stříbrný dolar do mléka, aby zpomalili jeho proces zkažení. Australští kolonialisté zavěšovali stříbrné vidličky a lžíce do nádob s vodou, aby tak předcházeli její kontaminaci. Američtí vojáci během občanské války dokonce polykali celé stříbrné dolarové mince, aby od sebe odvrátili nemoci.

20. století

Nejlepší érou koloidního stříbra bylo období mezi světovými válkami. Stříbro se užívalo jako prvotní medikace k léčbě přenosných chorob a užívalo se ústně i nitrožilně. Ale v průběhu druhé světové války se na trhu objevily sulfonamidy a pak antibiotika. Tedy léčiva na stejné nemoci, s výhodou snadného skladování ve formě kapslí a později tablet. V neprospěch koloidního stříbra sehrála roli ještě jedna skutečnost a to že v průběhu šedesátých let minulého století se začal důsledně a v mezinárodním měřítku prosazovat princip, že přírodní látky v naprosto čisté podobě nesmí být patentovány jako léčiva.

Tato okolnost také způsobila přechod z používání stříbra na používání antibiotik a tak vlastně to byl symbolický přechod od léčení k velkému byznysu.

V roce 1993 v podstatě únik informací o vybavení kosmonautů způsobil zájem o koloidní stříbro. Veřejně vyšlo najevo, že jak američtí, tak i ruští kosmonauti, tedy osoby, jejichž zdravotnímu stavu je věnována krajní péče, odlétají do vesmíru se zásobami koloidního stříbra, určeného pro širokospektrální zdravotní i hygienické použití. V roce 1997 byla zveřejněna zpráva, že hlavní lékař amerického ministerstva obrany pověřil speciální tým expertů zjistit nejúčinnější antivirové, antibakteriální a antiseptické látky, která by mohla být rychle k dispozici pro válečné operace – vítězem se stalo koloidní stříbro.